Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pro ty z vás, kteří chtějí porozumět psychopatii je Hervey Cleckleyho kniha The Mask of Sanity (Maska příčetnosti) naprosto nezbytnou studií psychopata, který není nutně typem zločince. Tato kniha již není k dostání. My jsme ji naskenovali a náš výzkumný tým pracovníků strávil dva týdny opatrného pročítání textu pro odstranění chyb převodu. Můžete si ZDARMA stáhnout celou knihe ve formátu PDF z odkazu vlevo nahoře.. ( Přečtěte si ukázkovou kapitolu z Masky Příčetnosti)

„Příjemný", „Okouzlující", „Inteligentní", „Bystrý", „Působivý", „Inspirující sebevědomí", a „Velmi úspěšný u žen": Tyto a podobná označení jsou opakovaně užívána Cleckleyem v jeho slavných případových studií psychopatů. Dále jsou, samozřejmě, „nezodpovědní", „sebedestruktivní" a tak dále. Tyto charakteristiky zdůrazňují ohromnou frustrací a záhadu obklopující studie psychopatie.

Zdá se, že psychopati mají velké množství právě těch vlastnosti, které jsou nejvíce žádané normálními lidmi. Ničím nenarušitelné sebevědomí psychopata zdá se býti téměř nemožným snem a je obecně to, o co „normální" lidé usilují získat navětěvami kurzů zvýšení sebevědomí. V mnoha případech se zdý být magnetická přitažlivost psychopata pro členy opačného pohlaví téměř nadpřirozená.

Cleckleyho klíčová hypotéza týkající se psychopatů je, že vskutku trpí opravdovou duševní nemocí: hlubokým a neléčitelným nedostatkem emocí. Jestliže cití alespoň trochu, jde pouze o emoce nejnižšího druhu. Psychopat koná podivné a sebedestruktivní věci, protože následky které by běžného člověka naplnili studem, znechucením se sebou samým a hanbou, jednoduše namají vůbec žádný vliv na psychopata. Co by pro ostatní znamenalo neštěstí, je pro něj pouhým pomíjivým nepohodlím.

Cleckley zároveň dodává podporu pohledu, že psychopatie je poměrně běžná ve společnosti obecně. Cleckley shromáždil některé případy psychopatů, kteří obecně normálně fungují ve společnosti jako podnikatelé, doktoři a dokonce jako psychiatři. Někteří výzkumníci nahlížejí na zločinnou psychopatii – která se často označuje jako porucha asociální osobnosti – za extrém „běžného" rozměru osobnosti.

My bychom charakterizovali kriminální psychopaty jako „neúspěšné psychopaty." Z toho vyplývá, samožřejmě, že mnoho psychopatů funguje ve společnosti a kteří si poradí lépe než ti, kteří se dostanou do rukou právního a sociálního systému.

Harrinton jde tak daleko, že považuje psychopata za nového člověka, za výsledek vývojového tlaku moderního života. Jiní badatelé tento pohled kritizují a poukazují na opravdové postižení, kterými klinický psychopat také trpí.

Studie „ambulantních" psychopatů – které nazýváme „zahradní typ psychopata" - nicméně sotva začal. Velmi mále je známo o nekriminální psychopatii. Nicméně někteří výzkumníci začali vážně zvažovat myšlenku, že je důležité zkoumat psychopatii ne jako umělou klinickou kategorii, ale jako obecnou osobnostní vlastnost napříč celou společnosti. Jinými slovy, psychopatie začíná být považována za více méně případ odlišného druhu člověka.

Jednou velmi zajímavou stránkou psychopata je jeho „skrytý život", který občas není velmi dobře ukryt. Zdá se, že psychopat má pravidelnou potřebu jít na „dovolenou do špiny a ponížení" stejným způsobem, jakým běžní lidé jedou na dovolenou do střediska, kde si užívají krásného okolí a kultury. Pro hlubší náhledo a celkový pocit této podivné „potřeby" psychopata – potřeba která nasvědčuje, že „chovat se jako člověk" je pro psychopata velmi stresující – si přečtěte více z The Mask of Sanity, kapitola 25 a 26.

Navíc si můžete přečíst Cleckleyho spekulace o tom, co je „ve skutečnosti v nepořádku" s těmito lidmi. Je velmi blízko návrhu, že nejsou lidmi v každém ohledu – nemají duši. Tato vlastnost „nepřítomnosti duše" z nich činí velmi účinné „stoje". Mohou být velmi talentovaní, moho psát vědecké práce, napodobovat slova o citech, ale po čase je jasné, že jejich slova neodpovídají jejich činům. Jde o typ člověka, kteří může tvrdit jak jsou zdevastováni žalem a kteří následně odejdou na večírek „aby zapoměli." Problémem je: oni OPRAVDU zapomenou.

Protože jsou velmi účinné stroje, jako počítač, jsou schopni vykonat složité rutinní postupy, za účelem docílení podpory u ostatních pro své potřeby. Tímto způsobem je mnoho psychopatů schopno dosáhnout v životě velmi vysokého postavení. Pouze časem si jejich společníci začnou být vědomi, že fakt jejich postupu po žebříku úspěchu je pouze díky porušování práv ostatních. „I přesto že jsou lhostejní k právům svých společníků, jsou schopní inspirovat pocity důvěry a jistoty."

Psychopat nevidí žádný nedostatek ve své psychice, žádnou potřebu pro změnu. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

odp.

(Estel Silmarien, 31. 1. 2008 23:24)

Nevšimej si toho vola přede mnou..mě to náhodou moc zajímá..dej sem toho víc o psychologii :D


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13